Tábor se nesl v duchu divokého západu. Cílem letošní celotáborové hry bylo odhalit bílé tváře, které škodily našemu městečku (tábořišti), a také měla každá skupinka za úkol vydělat co nejvíce mincí v bodování a postavit na svém stavebním pozemku (dřevěná deska) městečko z nakoupených budov. Celých 10 dnů jsme podléhali nájezdů Indiánů, kteří nám škodili. Někdy nás navštívili v noci, někdy přes den či v podvečer. Nakonec tomu tak nebylo, což děti zjistily během posledních dnů tábora. Proč by nám škodili Indiáni, že? Bílými tvářemi, které komplikovaly náš pobyt ztvárnili dva nejstarší členové jednotlivých skupinek a vedoucí, proti kterým se také poslední den strhla vodní bitva. Ale vraťme se zpět k našemu programu. Během prvních dnů na táboře si děti vyrobily svoje koně (na hobby horsing) a westernové klobouky z kartonu, museli jsme být i malinko kreativní. Také děti odhalily barvy svého týmu a dostaly šátek. S šátkem, koněm a kloboukem následně probíhal každý nástup před večeří, což si děti velice užívaly. Opravdu to bylo vtipné, když na nástup takto běželo 24 dětí. S takto vyrobenými proprietami se děti zúčastnily dostih v městečku, kdy se soutěžilo v několika disciplínách. Nicméně tábor nebyl jen o hobby horsingu. Děti se během tábora seznámily se základy zdravovědy a branným závodem, napříč kterým se naučily s buzolou a orientací v přírodě. Opět jako předloni se spalo mimo tábořiště, v lese, a vařilo se v kotlíku na ohni, čímž si děti zopakovali práci s křesadlem a rozdělávání ohně. Nechyběly ani oblíbené hry jako hazard, vlajkovaná, pašeráci, hra dáme jídlo, brännball či hry noční, včetně stezky odvahy. A jak bylo již zmíněno, ty, co nám škodili, jsme odhalili a opět jsme celotáborovku úspěšně uzavřeli táborákem a zpěvem. A teď už nezbývá nic jiného než napsat, že už nám všechny děti chybí a opravdu doufáme, že se příští rok tábor opět uskuteční! A jestli se potkáme zase nedaleko Jevíčka či v jiném tábořišti…uvidíme

Kliknutím na plakát zobrazíte fotogalerii 

Přístupové heslo: Hasici123